SPOT Slunéčko

28. února jsme se opět přesvědčili, že uspořádat burzu krojů nebyl vůbec špatný nápad. Lidí, kteří přišli a sháněli různé krojové součásti, bylo opravdu hodně a prodejci ve většině uspěli. Pro příště se pokusíme oslovit více prodejců, možná trochu změníme organizaci burzy. Každopádně burzu uspořádáme zase a s ní i blešák, který si také pomaličku nachází své příznivce jak na straně prodejců, tak na straně nakupujících a "hledačů pokladů". fotky M. Šuranského najdete tady

"Pod šable, pod šable, aj po obušky, my všecko bereme".... néslo se dědinú v sobotu do pozdních večerních hodin... To sme zas v Popovicích o týdeň předběhli evropský čas - obchůzka se pořádá dřív, aby nebyla ve stejný termín, jak maškarní ples, který pořádá Klub žen. No letos sme měli strach, že muzikantú z naší oblíbené fašankovéj kapely Fašank Visitors bude víc než ostatních maškar, ale nakonec se nás přeca enom nasbíralo. Vojáci s dělem, ježibaba, mexičan, pankáč, celá banda z Mrazíka, ciganě, podšabláři a nejvíc štabarcu nadělál po dědině cigán, co by prodál aj mrtvému zimník či plešatému hřebének. Veselo bylo, veselo. Nekeří lidé vítali účastníky "Pochodu smrti" koblihama či milostima, ale nechyběly taky klobásy či uzené. No a samozřejmě štamprlka slivovice sa odmítnút nesměla. Děkujeme všeckým, kteří dopochodovali až do cíle - do Popobaru (děkujeme paní hospodské za svatú trpělivost!), muzikantom za výdrž a také všeckým tým, co fašankový průvod pohostili a třeba aj nejakú tú koňuru přihodili. Nechť je Vám to k dobrým skutkom přičtené, moc dlúho po téj basi nesmutnite a my se na Vás těšíme na další spoťácké akci! - Třeba 21. května na Jarmarku řemesel!  
tady článeček z DDK , tady fotky DDK, fotky M. Dvořáček

23. ledna - VI. Krojový ples se stal minulostí. A byl opět parádní!!! Bezvadná atmosféra, Straňanka nezklamala a vyhrávala "jak o dušu", a kluci "cimbálisti" roztančili a rozezpívali většinu návštěvníků plesu (hlavně děvčic!). Koštovalo se víno, rozdávaly se výhry z tomboly a plesalo se až do .... no dlúho....! Díky všem, kteří přispěli do tomboly, těm, kteří pomáhali chystat a organizovat a hlavně všem, kteří přišli! Návštěvnost byla o poznání menší, díky všem těm plesům okolo, ale jak všichni tvrdili: "aspoň bylo dost místa na pořádné vrtění". Díky Pavlíkovi (Paška) FOTO a Marťasovi (Šuranský) FOTO za fotečky a vy se na ně mrkněte taky! A kdo chtěl mět v pondělí "Dobrý den" - ten si početl v tom našem regionálním týdeníku. Článek DDK
A taky moc děkujeme Nadaci SYNOT - protože bez jejich příspěvku, bysme si mohli o takové akci nechat leda tak zdát. DÍKY !
Tož ludé - za rok ahooooj!

......stojí DVĚ hrušky!!!
28. 10. 2015 - setkání u hrušky aneb
12 měsíců po vysazení nové hrušky aneb
15 měsíců po ničivé bouřce aneb
Stará hruška se nevzdává!!!

28. října 2015 byl pěkný "fučák", jako by nám chtěla příroda připomenout svou sílu, připomenout co dokázala před rokem a třemi měsíci - kdy skolila starou památnou hrušku... zůstalo jen smutné torzo z rozštípnutého kmene a zbytku jedné větve. Před rokem se za veliké účasti Popovjanů vysadila hruška nová. Nálada byla tehdy parádní, srdečná, všichni jsme byli naladění na stejnou vlnu .... a tak vznikl nápad uspořádat každoroční setkání u hrušky!
A tak jsme po roku (teda, když nepočítáme Silvestrovský přípitek u hrušky, který se zřejmě taky stane tradicí... :- )   zase tady! Nepříjemným vichrem se nenechalo odradit víc než 70 účastníků! Oheň se díky velkému úsilí obětavého Toma Maliny (za vydatné pomoci Vašíka) podařilo rozdělat a špekáčky na něm opečené chutnaly obzvlášť výborně! Lahodný a zahřívající svařáček, byl potěchou pro chuťové buňky. Pro srdce bylo největším potěšením, že se u hrušky sešly všechny generace a bylo jim spolu dobře.
A co bylo největším překvapením pro většinu z těch, kteří se na tomto konci popovského světa neobjevují moc často? Vedle mladé štíhlé hrušky se na rozštípnutém kmeni a pahýlu větve starého stromu zelenají vyrašené pruty nových větviček a lístků! Hruška to nevzdala, dokázala svou sílu, sílu svých kořenů - kéž by jsme si z ní vzali příklad!
krásné fotečky - opět od Martina Šuranského

Hodové dozvuky 17. 10. 2015
hodové dozvuky znamenají, že je definitivně dohodované.... Ovečka řádně naložená, upečená a "obečaná" aj zalétá,  je zkonzumovaná beze zbytku. Chasa vymění kroje za co nejoriginálnější kostýmy - nejlépe vlastní výroby - a odpovědný přístup za popuštění uzdě vášní - a to zejména co se tanečních kreací týká. Tancuje se, vzpomíná se, debužíruje a plánuje.... vždyť hody 2016 doklušou tak rychle, že se nebudeme stačit divit!
fotečky - raději po skrovnu.... :-)

Slovácké hody s právem 3. - 4. října 2015

stárci: Jana a Aleš Hornovi

podstárci: Karolína Malinová a Jan Vlčnovský

Chcete vědět jaké byly hody 2015? Když se podíváte na sestřih videozáznamu Radka Pochylého  video 
nebo na fotky Martina Šuranského foto  (oběma moc děkujeme!!!)
tak víte všecko.... teda skoro!
Možná by někteří přímí účastníci, mohli doplnit pár řádků..., zážitků, dojmů a vzpomínek... že, Táňo? :-)))  
Ale opravdicky! ať tyto stránky oživíme - výzva pro chasu i další hodaře: přidejte do komentáře svůj příspěvek, jaké byly Hody 2015??? 

25. 9. Předhodová zábava - KD Popovice 
jj, bylo veselo... bufet fungoval, obsluha vzorná - ceny mírné, 
ZZ Bar jako vždy perfektní a lidi přišli, tak co víc chtít!!! :-)

fotečky - Martin Šuranský

Je sobota ráno a před námi těžké rozhodování. Sluníčko svádí boj s mraky, chvíli je to nerozhodně, na pár okamžiků problesknou sluneční paprsky, ale většinou má převahu šedá obloha. Ještě pohled do chytrého telefonu a z radarových snímků je jasné, že nemá cenu riskovat. Volíme mokrou variantu - poprvé za svou historii se popovický jarmark řemesel uchýlí pod střechu. Naštěstí zázemí amfíku je pro tuto variantu dostatečně prostorné. Rozmisťujeme stánky pro řemeslníky po hale, pak připravit výčepy, prodejní pult pro zabíjačkové speciality, vinný stan a posezení pro návštěvníky... pokud nějací přijdou... Je půl druhé, ještě zdaleka tu nejsou všichni řemeslníci, ale už se pomalu začínají trousit lidé... Přijíždí Mladí Burčáci, tanečníci a muzikanti z Pentle, Kohútku a Kopaničáru. Přichází další a další návštěvníci. Nic nehledí na to, že s malými přestávkami je skrápí dešťové kapky. Vybaveni deštníky, teplým oblečením a dobrou náladou přichází v průběhu odpoledne téměř 400 dospěláků, asi 50 dětí. Prochází jarmarkem, ochutnávají víno, pochutnávají si na zabijačkových specialitkách a sledují krásné taneční vystoupení folklorních souborů, které jako vždy - s vyváženou dávkou srdečného i štiplavého humoru - uvádí Martin Jakšík. Do půlky programu jsou diváci rozptýlení v hledišti, v hale, u zabíjačky i vína. Pak se spouští hustý déšť, poslední odvážlivci, kteří se doposud krčili na lavičkách v hledišti se přidávají k početné skupině sledující vystoupení "ze zadu" - tedy z haly. Rozhoduje se o další změně, k velké nelibosti zvukařů, otáčíme orientaci jeviště o 180 stupňů. Pro zvukaře to není vůbec jednoduché, větší pauza, aby dokázali nazvučit halu není možná - už teď má program oproti plánu mírný skluz. Ale v rámci možností odvádí jako vždy výbornou práci. Hoši děkujem! V hale rozmisťujeme rychle lavičky a diváci mohou, bez toho aby jim pršelo za límec, dál sledovat perfektní program folklorních skupin. Děti si to taky užívají - okupují zejména stánky s mlsným zbožím, ale také zkouší tkaní na stavu, nechávají si obličej vyzdobit ornamenty nebo si pochutnávají na cukrové vatě. Ty šťastnější se ještě před spuštěním lijáku stihnou projet na konících. K projížďce i dopravě na Amfík využívá spousta návštěvníků i turistický vláček. Těm, kteří zažili jeho první "adrenalinovou" jízdu na Amfík se ještě jednou jménem pořadatele i provozovatele atrakce moc omlouváme. Další jízdy si už mohli cestující opravdu výletně vychutnat. Končí poslední vystoupení na podiu, ještě závěrečná neplánovaná atrakce ve stylu "Kobra 11", která naštěstí končí jen nabořeným blatníkem a smutným řidičem, poděkování účinkujícím, moderátorovi a hlavně divákům, z nichž někteří ještě dlouho po skončení oficiálního programu zůstávají a baví se. Řemeslníci i účinkující se balí a většina z nich děkuje, že toho mohli být součástí: "příští rok dejte vědět, rádi přijedeme!" Sedmý ročník popovického jarmarku řemesel je za námi. Možná ten nejúspěšnější ve své dosavadní historii. Potvrdil nám, že si jarmark lidé oblíbili, že za ním přijdou i přes nepřízeň počasí, že nás nenechají ve štychu a podpoří nás. A za jejich spokojené úsměvy všechna ta námaha stojí! Díky Vám všem! Ať žije VIII. Popovický jarmark řemesel 2016!!!  
foto  více foto   Martin Šuranský, pan Vajďák         

První Keltský telegraf na Miloníně

Keltský telegraf v Čechách světlem propojuje krajinu už několik let. Navazuje tak na pradávnou techniku využívající ohňů k přenosu zpráv z kopce na kopec. Probíhá vždycky v první jarní sobotu a jeho smyslem je nejenom opticky, ale i duchovně spojit kopce a lidi na nich pomocí světelného signálu. Ten je vysílán nejčastěji v podobě zapálené dřevěné hranice, ale někteří čerti (novodobě se tak říká těm, kteří se účastní; v historii to byli "strážci ohňů") si začali pomáhat ohňostrojem, protože ne vždy je z místa na místo dobře vidět (ať už kvůli zhoršeným povětenostním podmínkám, nebo kvůli kopcovitému terénu). Světelný signál se šíří po předem dohodnutých trasách, takže se dopředu ví, kam se dívat a čekat, kdy zapálit ten svůj. Jde o symbolický návrat k přírodě, ve které se s přicházejícím jarem rodí nový život.

Letos jsme to poprvé zkusili i my, Spoťáci, a kde jinde, než u hrušky. Na některých kopcích je akce spojená s rituálními tanci a zpěvy, my jsme ji pojali jako rituální opékání špekáčků za doprovodu lidových zpěvů (tance jsme v té tmě mohli jenom tušit). Kluci den předem připravili hranici včetně šiškové výzdoby a holky obstaraly špekáčky. V sobotu 21. 3. před půl sedmou večerní jsme s napětím sledovali oblohu ve směru, kde jsme tušili Uherský Brod. Měli jsme obavu, že naše oči nezachytí díky rostoucí oblačnosti světelný signál, který měl být na naší trase vyslán z hvězdárny v Uh. Brodě. Ale k naší radosti jsme přesně v 18.30 zahlédli signál (světlice a oheň) na Velké Javořině, ze které telegraf z východní strany republiky začínal, pak se objevilo několik světelných rachejtlí nad Brodem. To už byl signál pro nás. Slavnostně jsme zapálili připravenou téměř dvoumetrovou hranici, která ihned vzplála jasným světlem a my jsme s nadšením sledovali rej jisker, které vzlétaly vysoko k obloze. Viděli jsme také, že na náš signál navázali čerti na Rovnině a oheň jsme zahlédli i na Buchlově.
V příjemném rozpoložení jsme tak strávili pěkný večer, povykládali, snědli pár „rakoviňáků“ a s písničkou se rozešli. Byl to nádherný zážitek. Příští rok budem „telegrafovat“ zas a snad to jaro přivoláme líp než letos.
"Čert" Barča Š.

více se o telegrafu dozvíte na: http://www.keltskytelegraf.cz/

na nádherné fotky M. Šuranského z této akce se můžete podívat tady

neděle 15. března od 14 hodin - Blešák